Okamura je pro smích. Ministr Zůna hází šrapnely do SPD a stahuje ji ke dnu. Udrží se ve vládě?
Ministr obrany Jaromír Zůna se pustil na tenký led. Označil Rusko za agresora, oznámil pokračování pomoci Ukrajině a muniční iniciativy, a pochválil americké letouny F-35. Tím vyvolal poprask v řadách hnutí SPD, jež ho nominovalo do vlády.
Vláda ještě nezískala důvěru sněmovny a staronový premiér Andrej Babiš hasí jeden požár za druhým. Politické čistky Petra Macinky připomínají řádění Akčních výborů KSČ po únorovém puči. Nedořešená je otázka nominace kontroverzního Filipa Turka, jenž se po sérii přešlapů stává koulí u nohy celé koalice.
Rusko je agresor
Tomio Okamura si už mnul ruce, jak hezky má našlápnuto ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny. Uvedl se stažením ukrajinské vlajky a skandálně pojatou návštěvou Slovenska, když z parlamentní delegace vyloučil opozici. Jistě si myslí, že bude v této jízdě jako hlavní aktér ostře protiukrajinského tažení pokračovat.
Vidle mu do těchto představ vědomě či nevědomě hodil ministr obrany Jaromír Zůna. Čím popudil SPD? „Podpora Ukrajiny bude pokračovat. Stojíme na straně Ukrajiny, je to země, která se brání, a agresorem je Rusko. Jde jen o to, jak optimálně i z hlediska našich národních zájmů,“ uvedl na tiskové konferenci.
Muniční iniciativu podle něj „v zásadě nikdo nezpochybňuje a jde jen o proces jejího řízení a jak dál pokračovat“. Okamura přitom ještě nedávno tvrdil, že bude zrušena. Poslední ranou pro konsternované představitele SPD bylo jeho oznámení o pokračování nákupu letounů F-35, o kterých Okamura prohlašuje, že si je Česko nemůže dovolit.
Vlna nevole
To vyvolalo obrovskou vlnu nevole sympatizantů SPD na sociálních sítích, kteří vyzývají Okamuru, aby „proradného“ ministra odvolal, jinak už nikdy nebudou SPD volit. Už jen samotné zmínky, že je Rusko agresor a bude pokračovat podpora Ukrajiny, jim trhají mozek z hlavy. To přece nechceme, zradili jste nás, vzkazují SPD.
Okamura reagoval okamžitě, když označil Zůnovo vystoupení za informativní. Popřel, že by vláda pokračovala ve finanční podpoře Ukrajiny a muniční iniciativě. Přezkoumat se má i nákup F-35, ačkoli ho prosazuje i jeho guru Trump. V Partii se k němu přidal místopředseda SPD Radim Fiala.
„Sedí ve vládě, kde mu jasně bylo řečeno i panem premiérem, že muniční iniciativu Česká republika nebude dělat. Jestli ji někdo chce dělat, ať ji dělá NATO samo,“ zdůraznil Fiala, i když přesun do alianční gesce je nereálný. Odmítl unáhlené soudy a „mediální zkratky“, ministr se prý teprve musí s agendou seznámit.
Ještě dál zašli poslanci SPD Jaroslav Foldyna, jenž lakonicky oznámil, že se „pan ministr trochu porouchal“, a Jindřich Rajchl, který vycítil šanci na svoji profilaci. „Je mi jasné, že ani jeden jediný náš volič si nepřeje slyšet, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedl. Naznačil, že pokud se to bude opakovat, vyslyšel by přání svých sympatizantů, aby převzal osobní odpovědnost za řízení resortu. „Ze svých postojů neslevím na žádné pozici a pod jakýmkoliv tlakem,“ slibuje.
Své výroky nezměním
Zpočátku se mohlo zdát, že šlo skutečně jen o komunikační šum, který bude vzhledem ke slabým pozicím ministerských „odborníků“, kteří neprošli volebním testem a nemají zkušenost s praktickou politikou, brzy „napraven“. Ministr Zůna zkrátka nedostal správné noty od svých garantů v SPD, posype si hlavu popelem a pojede se dál. Vypadá to však, že vyvřel zásadnější problém.
„Detailně jsem si poslechl své vystoupení. Vzhledem k tomu jakých informací a neveřejných postupů jsem nositelem, neměním nic ze svých výroků a ani nemohu vést polemiku nad jediným slovem,“ reagoval Zůna na kritiku SPD, kterou nepřímo označil za „odraz absence informací a kompetence“.
Aby nebylo bizarních zmatků málo, na jeho stranu se připojil i bývalý prezident Miloš Zeman. „Pokud říkáme, že Ukrajině je třeba pomáhat, tak jí máme pomáhat ne slovy, ale činy, a munice je zatraceně pádný čin,“ uvedl a připomněl sovětskou okupaci v roce 1968. Jak se v tom mají vyznat dezorientovaní voliči SPD, kteří podlehli primitivní protiukrajinské propagandě?
Zemanův muž
Je nutné uvést na pravou míru, kdo generálporučíka Zůnu dosadil do vlády. Všeobecně se soudí, že není mužem Okamury, přestože mu připadl resort obrany, ale Babiše, jakožto všichni tři „nezávislí odborníci“ za SPD. V tomto případě je skutečnost složitější.
Zůnovo jméno se skloňovalo v roce 2022, kdy jej prezident Miloš Zeman prosazoval na post náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Narazil u ministryně obrany Jany Černochové. Přednost dostal Karel Řehka a Zůna byl převelen do Pekingu jako vojenský přidělenec.
Podle důvěryhodných zdrojů Reflexu Zůnu protlačila Zemanova skupina v SPD. Babiš ho posvětil pod podmínkou, že nebude preferovat zájmy největšího domácího zbrojaře Michala Strnada, s nímž je na kordy. Je přitom skutečností, že se Okamura často scházel se Zemanovým vlivným poradcem Martinem Nejedlým.
Za personální politiku SPD je zodpovědný Radim Fiala, a proto je tragikomické, jak se dnes od Zůny distancuje. Nejde o nedopatření, ale jestliže je dnes Zůna chválen za nečekaně proukrajinské postoje, je potřeba zachovat určitý odstup.
Sluha dvou pánů
Neříká totiž nic jiného, než Babiš, jenž po volbách mírně upravil svoji rétoriku. Rovněž označuje Rusko za agresora, v pomoci Ukrajině chce pokračovat, ale ne vojensky, a muniční iniciativu chce přehodnotit a nejlépe vyčlenit z domácí agendy. Slevil i z kritiky nákupu F-35, jelikož si nechce rozházet Trumpa, který nákup letounů podporuje.
Zůna je sice sluha dvou pánů, ale pragmaticky vycítil, že jeho hlavní nadřízený je premiér, a přisoudil Okamurovi a celé SPD roli smutných klaunů. Nesmí zapadnout, že na tiskové konferenci také pochválil jako „nejčistší řešení“ skandální Babišův postup v Bruselu, kde se Česko zařadilo po bok Slovenska a Maďarska a odmítlo ručit za půjčku Ukrajině, což poškodilo náš kredit u spojenců.
Jelikož se summit odehrál den před Zůnovým vystoupením, nelze se vyhnut dojmu, zda nemělo překrýt Babišovu blamáž na evropské půdě. Jenže na takovou rétoriku nejsou Okamurovi voliči zvyklí, což může vést k radikalizaci koaličních poměrů. Džin byl vypuštěn z láhve a Zůnovy šrapnely stahují SPD ke dnu.
Okamura začíná nést ovoce své politické chyby, když se uspokojil funkcí předsedy sněmovny a nemá „své“ ministry pod kontrolou. Podle koaliční smlouvy ovšem může navrhnout Zůnovo odvolání a Babiš, oslabený hrozbou zbavení imunity, může kohokoli kdykoli potopit. Divil by se někdo?
